Výzva roku 2017 pokořena...

Po Novém roce si spoustu lidí dává předsevzetí..a mě se nyní to moje podařilo splnit (jako jedno z mála) Šít oblečení je mým stále nepochopeným světem. Letos jsem si slíbila, že se stou záhadou musím lépe skamarádit a jako cíl jsem si dala mikinu. Kalhoty jsem již v minulosti několikrát šila, ale na mikinu jsem si nikdy netroufla. Díky střihu, který zná asi každá začínající šikulka a je volně přes facebookovou-skupinu Šikulíci-střihy a návody ke stažení (hooded raglan)  jsem se vrhala do pochopení jak na věc...

Krásnou látku jsme sehnala jak jinak než od holek s DE-PARKU, které mě nikdy nezklamou a já ulovila tuhle nádheru, do které jsem se hned zamilovala.

Nejdřív jsem si lámala hlavu, jak mikču nakombinuji, ale nakonec vyhrála tato varianta a z praktických důvodů jsem mikinu zakončila hnědými lemy na rukávech a okolo pasu. Velikost dle střihu krásně seděla a překvapivě pouze s jednou chybou jsem mikču dokončila jedna dvě (špatně jsem nastřihla kapucu:(). No jo, ty začátky...
Kalhoty jsem si střihla sama dle jiných kalhot a opatřila je kapsami pro naše poklady. Ještě mě čeká střih trochu vylepšit. Sice sedí, ale chtělo by to o chlup větší. Čepice byla taková rychlovka od oka, naštěstí seděla...Emča si mikču zamilovala, je to tak příjemný materiál, že se jí ani nedivím. Nyní mě ještě čeká její oblíbená fialová, na kterou už jsem látku ulovila :)

Jelikož měl Lukáš nedávno narozeniny a stále si ztěžoval, že ode mě nic nemá...vrhla jsem se rovnou do mikiny o něco větší. Jestli si říkáte, že jsem si dala velký oříšek, máte pravdu. Asi jako každý, kdo začíná šít, tak i mě se staly vcelku vtipné nehody...Nejenom, že se mi podařilo opět trochu poplést kapuci, ale jako perlu jsem dovnitř všila špendlík..:( Naštěstí mi Renča z De-parku poskytla nejenom střih, ale i užitečně rady a tak trochu mě i přemluvila k opravě...Musím se přiznat, že se mi do toho moc nechtělo. Nakonec vše bylo úspěšně napraveno, takže Renčo moc díky a tady je dílo přímo při předání...

Chtěla jsme zvolit trochu extravagantní látku a prošla s úsměvem...až mě překvapuje, jak často jí nosí..bude to chtít rozšířit zásoby...ale jelikož nám začíná školka, nejdříve se vrhnu na výbavu tam...

Nevěřila jsem, že to někdy zvládnu, takže Vám mé nadšení z díla asi nemusím popisovat...

...jo dokázala jsem to!:)

Přeji pohodový začátek týdne...

Šaty v novém kabátku...

Ach ty sekáčové úlovky....ty mě vždycky dokáží tak potěšit...

Když jsem narazila na tyhle šatky, hned se staly mým favoritem. Měly ale jednu malou chybu...flek, který nešel vyprat. To však není důvod, proč si je za 20,- nekoupit :)

Trochu jsem si lámala hlavu, jak to vymyslet, abych flek zakryla a šatům dodala novou duši. Něco mě už napadalo při nákupu a zbytek jsem doladila přímo při tvorbě.

Šaty v původním stavu vypadaly takto:

Zamaskování fleku jsem měla v plánu pomocí kytičky, které tvořím na věnce. Návod na kytky ZDE.
Jedna kytka mi na šaty připadala málo, tak jsem se rozhodla ještě přidat. Mamka mi ve svých domácích pokladech našla starý háčkovaný límec, do kterého jsem se hned na první pohled zamilovala. Jelikož byl bílý, bylo hned jasné, že našel své místo. :) Pokud by se někomu líbil podobný styl límečku, našla jsem Vám několik odkazů, kde můžete sehnat.  

• Radvana-Fler
• Ebay 
• Dokdana

a myslím, že když pohledáte, najdete další krásné odkazy, kde límečky sehnat. 

Po našití límečku a dostajlování kytičkami jsem s celkovým dílem spokojená. Emču jsem šaty chtěla potěšit a při vyzvednutí ze školky, jsem jí navnadila, že doma na ní čeká překvapení. Celá natěšená vlítla do dveří a hledala a hledala...a reakce? " Ale mami, já chtěla vajíčko..." (kinder)...není nad dětskou upřímnost. :)

Ale vzala šaty na milost a udělala i rychlou venkovní lítačku. 

Krásný zbytek neděle...

Příběh věnců...

Občas se mě někdo zeptá: Kdy to všechno stíháš?....a právě tato otázka mě motivovala, abych Vám vytvořila malou reportáž toho, kdy a jak tvořím a to většinou s dětmi....Realizace těchto věnců je v rozmezí asi 14 dnů. Tvořím když je nálada, dovolí hotové povinnosti a děti mají chvilku, kdy si hrají nebo v tom lepším případě spíííí.

Nejdříve je potřeba látky nastříhat na patřičné proužky. Je to jediná věc, kterou dělám výhradně bez holek, kvůli bezpečnosti.

A jde se sešívat. Je to práce, která je rychle hotová  ale i tak to někdy Aluš nevydrží a asistuje mi.

Co dělat když máme budíček už v 5.hod.?...Dát mlíčko, uspat pohádkou a v tichosti plnit a plnit.

Pohoda u odpoledního kafíčka se musí trochu pracovně zúročit - smotat naplněné válečky a přišít k sobě. Je to jediná činností, kterou na věncích nerada dělám. Aluš má na práci jasný názor...

Než doběhneme pro Emču do školky, rychle sešiji připravené lístečky na kytičky.

Emča lítá kolem zahrady a hraje si. Alinky se umoudřila a dala si šlofíka. Já mám konečně čas tvořit kytičky, které pak přišiji na věnce. Společnost mi dělá naše Aduš, která si užívá, že mě má chvilku pro sebe...

Sice to dlouho trvalo, ale věnce jsou konečně na světě a já doufám, že novým majitelům dělají takovou radost, s jakou jsme je s holkama tvořily.

A závěrem potřebné informace..

Návod ke stažení najdete tady. 

Látky kupované v Aromis v Horká u Staré Paky.
Vychytávku na snadnější plnění válečků najdete zde.

V mým starších článcích můžete nalézt i další barevné kombinace...

Tak krásné tvoření...

Čarodějnický klobouk...

Pomalu se nám to krátí a v neděli nám to vypukne...Nevím jak vy, ale já už mám na ten let sbaleno. :)

Emču jsem na dlouho cestu vypravovala ve čtvrtek a dnes v pátek se konal velký slet všech čarodějnic a čarodějů ve školce.

Dnes Vám chci předat rychlý a jednoduchý návod na čarodějnický klobouk, který jsem objevila na jednom blogu a podle kterého jsme společně s Emčou tvořily. Je pravda, že tentokrát to byla spíše práce pro mě, ale Emču jsem zapojila co to šlo.  Návod naleznete tu. 

Postřehy z naší tvorby:

Doporučuji nechat dostatečně dlouhé pásky (nastříhané nůžkami) na upevnění dvou částí klobouků k sobě. Snadněji se pak upevňují k sobě při lepení. Dále doporučuji klobouk nabarvit před lepením dvou částí. I když jsem se snažila, tak při používání někdy prosvítá bílá barva čtvrtky-na fotkách to někde bude vidět. Pro lepší upevnění na hlavu jsem klobouk opatřila gumičkou. 

Emča se především vrhla na barvící část. Klobouk jsem jí pomáhala dobarvovat a hvězdičky si vybarvila sama. 

Tak a teď ještě kdo uklidí ten bordel...

Konečně dílo dopadlo takto: 

Měla jsem v plánu klobouk spíše ozdobit pavučinou, ale u hlavního vedení mi to nebylo povoleno a jediné co prošlo byly hvězdičky, tak jsme je alespoň sladily k šatům. Hlavní garderobu jsem sehnala v bazaru, kde v tomto období měli opravdu výběr. 

Tak nedělnímu letu zdar...:)

Krásný prodloužený víkend.

Tak Velikonoce snad za rok...

Konečně jsou Velikonoce za námi...Těšili jsme se, jak si první prodloužené svátky užijeme někde na horách nebo alespoň zpestříme pěkným výletem. Bohužel realita byla jiná a postupem jsme jedna po druhé byly pod vlivem morybundusu úplně mimo. Ještě, že tatínek vydržel ve zdravém stavu a v nejhorší situaci se o nás postaral. Takže místo krásných procházek na čerstvém vzduchu nás trápily teploty, nedostatek kapesníku a věčné sourozenecké boje o to, kdo je doma větší kápo. Bohužel většinu situací stále prohrávala Alinka a mě čekalo věčné utěšování, vysvětlování a zase utěšování...

Zdárně jsme se uzdravily, ale cítila jsem potřebu Emilce alespoň trochu nahradit ty proležené dny. Né, že by zrovna Velikonoce patřily k mým oblíbeným svátkům, ale alespoň barvení vajíček a nějaké to tvoření, jsem měla připravené...a nic nebylo..

Vytáhla jsme proto alespoň jednu z posledních zásob tvoření, které jsme ještě měli schované od Vánoc. Jestli existuje nějaká hra, u které by Emča vydržela alespoň 15 min. sama, tak je to puzzle. A toto si rovnou mohla namalovat sama. Sranda to byla pro nás všechny, a díky pořizovací ceně myslím, že to nebude poslední puzzle, které si namalujeme. Koupit můžete třeba zde, ale myslím, že seženete v jakémkoliv papírnictví.

Kdyby jste to nepoznali na obrázku je želvička, zajíček a kočička, o které mě Emilka poprosila nakreslit. Následně je vybarvila a tak trochu nám vznikly spíše mimozemšťani než zvířátka. :)

Tak tvoření zdar...do krásného víkendu jedině slunečně a všem nemocem sbohem!..

Užívejte víkend..

Staronové pucláky...

Jsem lína zahradnice bylinek, která při vaření nerada chodí pro zásoby ven. Bohužel nemám balkon a tak se každým rokem snažím udržet při životě alespoň pár pro mě nezbytných bylinek doma. Letos jsem si k nim i trochu zvelebila staré nepoužívané květináče, které jsem našla v kůlně. Svoje řádění jsem zdárně zdokumentovala a třeba se ke mě někdo přidá...

Našla jsem dva staré keramické léta zanedbané pucláky a nějaké zelené, které taky potřebovaly novou fasádu. Po řádném umytí, jsem se vrhla do díla.

Z renovace staré kuchyňky pro Emilku mi doma zbylo několik barev, a to bych byla špatná hospodyně, kdybych je nevyužila...Dva šly na bílo a zbytek jsem hodila do šedého kabátku..Jako stojánek jsem použila staré sklenky na víno, které mi bylo líto vyhodit a konečně dostaly svoji šanci a dobře posloužily...

Pomocí tavící pistole jsem je trochu dozdobila, aby byly trochu veselejší. Pro omotání používám přírodní provázek, který u nás doma nesmí chybět. Používáme ho skoro na vše..balení dárku, vyrábění kabelek či různé dekorování.

Bylo potřeba zapracovat i na výrobě štítků na bylinky. Pro tuto práci jsem si objednala kvalifikovanou pracovní sílu, která měla na 20min. co dělat. Do práce se zapojila i Alinka, jako hlavní šéfík. Navrhla a vystříhala jsem ze čtvrtky štítky a Emča je následně obarvila na černo. Štítky jsem pak dozdobila bílou lihovkou a opatřila patřičným názvem.

Hotové dílo dopadlo takto:

Ještě stačí bylinky udržet nějakou tu dobu naživu :)

Při hledání inspirace na renovaci květináčů, jsem našla i několik zajimavých tipů na pinterestu.

Krásný a snad už slunný víkend :)