Čarodějnický klobouk...

Pomalu se nám to krátí a v neděli nám to vypukne...Nevím jak vy, ale já už mám na ten let sbaleno. :)

Emču jsem na dlouho cestu vypravovala ve čtvrtek a dnes v pátek se konal velký slet všech čarodějnic a čarodějů ve školce.

Dnes Vám chci předat rychlý a jednoduchý návod na čarodějnický klobouk, který jsem objevila na jednom blogu a podle kterého jsme společně s Emčou tvořily. Je pravda, že tentokrát to byla spíše práce pro mě, ale Emču jsem zapojila co to šlo.  Návod naleznete tu. 

Postřehy z naší tvorby:

Doporučuji nechat dostatečně dlouhé pásky (nastříhané nůžkami) na upevnění dvou částí klobouků k sobě. Snadněji se pak upevňují k sobě při lepení. Dále doporučuji klobouk nabarvit před lepením dvou částí. I když jsem se snažila, tak při používání někdy prosvítá bílá barva čtvrtky-na fotkách to někde bude vidět. Pro lepší upevnění na hlavu jsem klobouk opatřila gumičkou. 

Emča se především vrhla na barvící část. Klobouk jsem jí pomáhala dobarvovat a hvězdičky si vybarvila sama. 

Tak a teď ještě kdo uklidí ten bordel...

Konečně dílo dopadlo takto: 

Měla jsem v plánu klobouk spíše ozdobit pavučinou, ale u hlavního vedení mi to nebylo povoleno a jediné co prošlo byly hvězdičky, tak jsme je alespoň sladily k šatům. Hlavní garderobu jsem sehnala v bazaru, kde v tomto období měli opravdu výběr. 

Tak nedělnímu letu zdar...:)

Krásný prodloužený víkend.

Rok..

Dnes je tomu přesně rok, co jsem se poslední den koulela se svými 80 kily...

Rok,
          co Lukáš jakožto zkušený otec vešel na porodní sál se slovy: "Dobrý den a děkuji, dám si kafe".

Rok,
          kdy jsem zažila podruhé ten neuvěřitelný pocit a držela jsem v náručí naši Alinku.

Rok,
         co jsem si užila 3-denní relax v nemocnici. Nechtělo se mi tomu ani věřit, ale s druhým dítětem to hold člověk bere jako dovolenou.

Rok,
         co jsme se stali zase o něco šťastnější a taky trochu utahanější...

Rok,
         co přišla na svět naše Alinka, které hned zapadla do naší bandy a stala se právoplatnou parťačkou pro Emilku.


a je to také rok, co se Alinka narodila těsně před půlnoci v den narozenin mé babičky, které na nás se shora dohlíží a já doufám, že jednou bude Alča také tak upřímná jako byla právě ONA.

 

❤

         

Tak Velikonoce snad za rok...

Konečně jsou Velikonoce za námi...Těšili jsme se, jak si první prodloužené svátky užijeme někde na horách nebo alespoň zpestříme pěkným výletem. Bohužel realita byla jiná a postupem jsme jedna po druhé byly pod vlivem morybundusu úplně mimo. Ještě, že tatínek vydržel ve zdravém stavu a v nejhorší situaci se o nás postaral. Takže místo krásných procházek na čerstvém vzduchu nás trápily teploty, nedostatek kapesníku a věčné sourozenecké boje o to, kdo je doma větší kápo. Bohužel většinu situací stále prohrávala Alinka a mě čekalo věčné utěšování, vysvětlování a zase utěšování...

Zdárně jsme se uzdravily, ale cítila jsem potřebu Emilce alespoň trochu nahradit ty proležené dny. Né, že by zrovna Velikonoce patřily k mým oblíbeným svátkům, ale alespoň barvení vajíček a nějaké to tvoření, jsem měla připravené...a nic nebylo..

Vytáhla jsme proto alespoň jednu z posledních zásob tvoření, které jsme ještě měli schované od Vánoc. Jestli existuje nějaká hra, u které by Emča vydržela alespoň 15 min. sama, tak je to puzzle. A toto si rovnou mohla namalovat sama. Sranda to byla pro nás všechny, a díky pořizovací ceně myslím, že to nebude poslední puzzle, které si namalujeme. Koupit můžete třeba zde, ale myslím, že seženete v jakémkoliv papírnictví.

Kdyby jste to nepoznali na obrázku je želvička, zajíček a kočička, o které mě Emilka poprosila nakreslit. Následně je vybarvila a tak trochu nám vznikly spíše mimozemšťani než zvířátka. :)

Tak tvoření zdar...do krásného víkendu jedině slunečně a všem nemocem sbohem!..

Užívejte víkend..

Staronové pucláky...

Jsem lína zahradnice bylinek, která při vaření nerada chodí pro zásoby ven. Bohužel nemám balkon a tak se každým rokem snažím udržet při životě alespoň pár pro mě nezbytných bylinek doma. Letos jsem si k nim i trochu zvelebila staré nepoužívané květináče, které jsem našla v kůlně. Svoje řádění jsem zdárně zdokumentovala a třeba se ke mě někdo přidá...

Našla jsem dva staré keramické léta zanedbané pucláky a nějaké zelené, které taky potřebovaly novou fasádu. Po řádném umytí, jsem se vrhla do díla.

Z renovace staré kuchyňky pro Emilku mi doma zbylo několik barev, a to bych byla špatná hospodyně, kdybych je nevyužila...Dva šly na bílo a zbytek jsem hodila do šedého kabátku..Jako stojánek jsem použila staré sklenky na víno, které mi bylo líto vyhodit a konečně dostaly svoji šanci a dobře posloužily...

Pomocí tavící pistole jsem je trochu dozdobila, aby byly trochu veselejší. Pro omotání používám přírodní provázek, který u nás doma nesmí chybět. Používáme ho skoro na vše..balení dárku, vyrábění kabelek či různé dekorování.

Bylo potřeba zapracovat i na výrobě štítků na bylinky. Pro tuto práci jsem si objednala kvalifikovanou pracovní sílu, která měla na 20min. co dělat. Do práce se zapojila i Alinka, jako hlavní šéfík. Navrhla a vystříhala jsem ze čtvrtky štítky a Emča je následně obarvila na černo. Štítky jsem pak dozdobila bílou lihovkou a opatřila patřičným názvem.

Hotové dílo dopadlo takto:

Ještě stačí bylinky udržet nějakou tu dobu naživu :)

Při hledání inspirace na renovaci květináčů, jsem našla i několik zajimavých tipů na pinterestu.

Krásný a snad už slunný víkend :)

Darmošlap...

Konečně nám to letos vyšlo a mohli jsme vyrazit všichni čtyři na náš oblíbený pochod Darmošlap. 

Tak dlouho jsme se na to těšili...sluníčko opravdu hřálo...sílu jít dál nám pivečko dopřávalo...

Přátel jsme spoustu potkali...společně se zasmáli...a páreček v cíli jsme si ohřáli...

Při západu slunce jsme se domů valili...abychom děti do hajan hodili...

Přitom krásný sen se nám zdál, jak příští rok dojdeme zase o kus dál...