Bude tomu rok, co mě Ježíšek vyslyšel a splnil
mi jedno s mých největších přání. Dostala jsem foťák dle svých představ a k
tomu několik objektivů. Radost, kterou jsem měla, byla nepopsatelná, ale také
jsem věděla, že přede mnou stojí velká výzva: Naučit se fotit, přeci na automat
fotit nemůžu a ani nechci, to jsem věděla hned!
Nastalo několik dlouhých večerů, které
jsem do půlnoci strávila na internetu. Studovala jsem, jak nejlépe začít, a za
menší poplatek si stáhla Ebook od Lenky Dolečkové: Návod pro skvělou fotografii. Čtení
to bylo určitě zajímavé, krásně a jednoduše popsané. Hlavní věcí, kterou jsem
si odnesla a kterou jsem se ještě doposud nenaučila, je nedělat velké množství fotek,
jež se dlouho zpracovávají, spíše se zaměřit a uspořádat, co chci
vyfotit-vyjádřit, postavit správnou kompozici a udělat raději méně, ale za to
kvalitních fotek.
Dále jsem absolvovala kurz v Praze, který
jsem v rámci koupi foťáku měla zdarma. Je pravdou, že se spíše jednalo o
technickou část a danému focení se z celého kurzu věnovalo tak 10 min, ale i to
mi mé obzory trochu rozšířilo. Jako totálnímu laikovi a hlavně
"netechnické ženské" se trochu rozsvítilo.
Velká výzva ke mně přišla na začátku ledna,
kdy můj kamarád, výborný fotograf Martin Hlaváček chystal uspořádat fotokurz pro začátečníky. Jasně že jsem
vyhrkla "ANO". V té euforii jsem však při pohledu na své rostoucí
břicho ale dlouho nebyla. Kurz totiž probíhal v období, kdy jsem měla rodit … Naštěstí
tu byl Lukáš, který jasně řekl: "TO ZVLÁDNEME!". Kurz jsem s pupkem
začala, bez pupku dokončila, pouze jsem si odskočila odrodit.
Musím složit poklonu Martinovi, který s
námi měl neskutečnou trpělivost. Pro nás, samé ženy, měl speciální cit a
dokázal nám vše vysvětlit tak, abychom pochopily. Kurz můžu jen a jen doporučit
všem začínajícím amatérům, jako jsem já.
Po nějaké době se mě Lukáš zeptat: Tak co,
už umíš fotit? A moje odpověď: Víš, dalo mi to především zjištění, kolik toho
ještě neumím". Co všechno stojí za krásnou fotkou! FOTIT se člověk nenaučí
s několika vědomostmi, je to běh na dlouho trať, celoživotní koníček, ve
kterém se chci stále zdokonalovat a učit se něčemu novému.
Mám ráda, když fotka vyjadřuje cit, náladu
nebo třeba důležitý zlomek vašeho života, který si chcete zachovat v paměti.
Nerada fotím rovně a zbožňuji černobílé fotky, které u mě vyvolají pocit
věčnosti. Pár fotek z minulého roku,které ve mně právě
toto probouzí, jsem vybrala…
Zdar dalším foto-zítřkům...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Moc děkuji za Vaši návštěvu a těším se na Vás příště..Janča